La esperanza tiene la cabeza pesada

Jako když ptáci ve větru
roztahujou křídla
svázaná
tichou vírou
že snad doletí
snad až tam
kde hasne plamen vzdoru

Jeden příběh
jedno století
jeden flám
jedno sami
jedno spolu

A tak tím tiše proplouvám...

Svléká se
luna nad řekou
života
tou tvou
nepřecházej hráz
naděje s ní stéká

Naděje má těžkou hlavu
naděje má těžkou hlavu
naděje má těžkou hlavu
vínem

Až Fráňo k tomu splavu
až Fráňo k tomu splavu
doplujem anebo
nedohlídnem

Zhasla nám světla
miláčku
chtělo by se věřit
že voda má
jenom právě blbej proud
nadechnout
a proplujem to spolu
A když se zrovna nedá plout
tak vyzout
běžet bosí střepy k molu

A tak tím tiše proplouvám...

Svléká se
luna nad řekou
života
tou tvou
nepřecházej hráz
naděje s ní stéká

Naděje má těžkou hlavu
naděje má těžkou hlavu
naděje má těžkou hlavu
vínem

Až Fráňo k tomu splavu
až Fráňo k tomu splavu
doplujem anebo
nedohlídnem

Naděje je jako ryba
uvězněna ve svých chybách
naděje je nedopitej džbánek

Okno, co se nezasklívá
slepec se z něj na svět dívá
naděje je prodoufanej spánek

Jako když ptáci ve větru
roztahujou křídla